Horské papratkové smrčiny
Fytocenologické zařazení: svaz Athyrio alpestris-Piceion Sýkora 1971
Katalog biotopů ČR: L9.3 Horské papratkové smrčiny, str. 222
Červená kniha biotopů ČR: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/biotop.php?biotop=L9.3
Kategorie ohrožení: EN
Charakteristika:Zapojená lesní společenstva s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies) na vlhčích a hlubších kamenitých půdách ve vrcholových polohách nejvyšších pohoří. Ve stromovém patře je často přimíšen buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Keřové patro tvoří většinou mladí jedinci stromových dominant. Bylinné patro je druhově bohaté a dominuje v něm papratka horská (Athyrium distentifolium), přítomny jsou druhy vysokobylinných niv jako například havez česnáčková (Adenostyles alliariae), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kýchavice bílá (Veratrum album s.l.) aj. Přítomny jsou i horské druhy typické pro třtinové smrčiny a některé typicky bučinové druhy, například věsenka nachová (Prenathes purpurea), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) aj.
Rozšíření: Šumava, Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, Beskydy, vzácně také v Krušných, Jizerských a Orlických horách.
Ohrožené taxony: Adenostyles alliariae, Blechnum spicant, Cicerbita alpina, Huperzia selago,Lycopodium annotinum, Soldanella montana, Streptopus amplexifolius.
Rizikové faktory: Relativní nestabilita: náchylnost k napadení hmyzem (kůrovcové kalamity) a citlivost ke znečištění ovzduší. Maloplošný výskyt.
Přímé ohrožení: Těžba dřeva; výsadby nepůvodních genotypů smrku.
Výhody: Většina významných porostů územně chráněna.
Významná území: NP Šumava, Hrubý Jeseník (NPR Praděd), NPR Králický Sněžník, NP Krkonoše.
Návrh optimálního managementu: Zpravidla je bezzásahový. Prevence kůrovcových kalamit včasnou instalací feromonových lapáků. Je potřeba počítat s tzv. katastrofickým klimaxem u smrčin, tj. s náhlým rozpadem na větších plochách. V hospodářských lesích preferovat výběrnou, či clonnou seč, obnovovt původním genotypem smrku.