Horské třtinové smrčiny

Fytocenologické zařazení: svaz Piceion excelsae Pawłowski et al. 1928
Katalog biotopů ČR: L9.1 Horské třtinové smrčiny, str. 219
Červená kniha biotopů ČR: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/biotop.php?biotop=L9.1
Kategorie ohrožení: VU

Charakteristika:Víceméně zapojená lesní společenstva s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies) na podzolových půdách ve vrcholových polohách nejvyšších pohoří, kde tvoří horní hranici lesa. Ve stromovém patře je často přimíšen jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Keřové patro tvoří většinou mladí jedinci stromových dominant. V bylinném patře dominují metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a vyskytují se montánní druhy jako např. žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vranec jedlový (Huperzia selago), podbělice alpská (Homogyne alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) aj.

Rozšíření: Nejvyšší pohoří ČR, zřídka v inverzních polohách v hlubokých roklích.

Ohrožené taxony: Blechnum spicant, Huperzia selago,Lycopodium annotinum, Soldanella montana, Streptopus amplexifolius.

Rizikové faktory: Relativní nestabilita: náchylnost k napadení hmyzem (kůrovcové kalamity) a citlivost ke znečištění ovzduší.

Přímé ohrožení: Těžba dřeva; výsadby nepůvodních genotypů smrku.

Výhody: Většina významných porostů územně chráněna.

Významná území:  NP Šumava, CHKO Beskydy (NPR Kněhyně-Čertův mlýn), CHKO Jeseníky (NPR Praděd, NPR Šerák-­Keprník), NPR Králický Sněžník, Jizerské hory (PR Prales Jizera), NP Krkonoše.

Návrh optimálního managementu: Zpravidla je bezzásahový. Prevence kůrovcových kalamit včasnou instalací feromonových lapáků. Je potřeba počítat s tzv. katastrofickým klimaxem u smrčin, tj. s náhlým rozpadem na větších plochách. V hospodářských lesích preferovat výběrnou, či clonnou seč.

Horské třtinové smrčiny

Martin Dančák