Panonské teplomilné doubravy na spraši

Fytocenologické zařazení: svaz Aceri tatarici-Quercion Zólyomi 1957
Katalog biotopů ČR: L6.2 Panonské teplomilné doubravy na spraši, str. 200
Červená kniha biotopů ČR: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/biotop.php?biotop=L6.2
Kategorie ohrožení: VU

Charakteristika:Víceméně zapojená lesní společenstva s dominantním dubem šípákem (Quercus pubescens), dubem zimním (Q. petraea) a dubem letním (Q. robur) na nepříliš svažitých lokalitách s hlubokými ale suchými sprašovými půdami. Keřové patro bývá bohaté s druhy jako svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), javor babyka (Acer campestre) aj. Rovněž bylinné patro je bohaté s typickými druhy šípákových doubrav a dubohabřin a navíc s druhy jako bukvice lékařská (Betonica officinalis) nebo ostřice horská (Carex montana). Většina současných porostů je silně ochuzená díky vysokým stavům zvěře.

Rozšíření:Nejteplejší oblasti jižní Moravy.

Ohrožené taxony: Quercus pubescens, Carex michelii, Dictamnus albus,Iris variegata, Lithospermum purpurocaeruleum,Melica picta, Melittis melissophyllum, Viola mirabilis.

Rizikové faktory: Dnes převážně maloplošný výskyt a tedy větší riziko působení vnějších vlivů. Kvalitní zemědělsky dobře využitelná půda (vinice aj.); náchylnost k eutrofizaci a inavzi nepůvodních dřevin (akát).

Přímé ohrožení: Těžba dřeva; výsadby nepůvodních dřevin; narušení přirozené obnovy způsobené vysokými stavy zvěře.

Výhody: Jednoduchý management.

Významná území: Břeclavsko (Milovický les), Jihomoravská pahorkatina.

Návrh optimálního managementu: Zpravidla je bezzásahový. Při nevhodné dřevinné skladbě postupné nahrazování nepůvodních dřevin původními, resp. úprava zastoupení jednotlivých druhů. V případě stejnověkých porostů, postupné rozrůzňování věkové struktury vytvářením drobných obnovních prvků - kotlíků s dosadbou autochtonního materiálu. Podpora přirozené obnovy snížením stavu zvěře.