Panonské dubohabřiny

Fytocenologické zařazení: svaz Carpinion Issler 1931
Katalog biotopů ČR: L3.4 Panonské dubohabřiny, str. 185
Červená kniha biotopů ČR: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/biotop.php?biotop=L3.4
Kategorie ohrožení: VU

Charakteristika:Zapojená lesní společenstva s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus), dubem zimním (Quercus petraea) a d. letním (Q. robur) na hlubokých bohatých často vápnitých půdách v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Ve stromovém patře bývá přimíšen také javor babyka (Acer campestre) a jeřáb břek (Sorbus torminalis). Keřové patro tvoří kromě mladých jedinců stromových dominant také teplomilné druhy jako např. dřín obecný (Cornus mas), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa) nebo ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Bylinné patro je druhově velice bohaté, často bez výrazné dominanty. Někdy bývá dominantní strdivka jednokvětá (Melica uniflora) naopak ostřice chlupatá (Carex pilosa) se zde vyskytuje jen vzácně. Typický je výskyt teplomilných druhů jako violka divotvorná (Viola mirabilis), ostřice Micheliova (Carex michelii), hrachor černý (Lathyrus niger), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), prvosenka jarní (Primula veris) nebo medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).

Rozšíření:nejteplejší oblasti jižní Moravy.

Ohrožené taxony: Cornus mas, Euonymus verrucosa, Sorbus torminalis, Corydalis pumila, Lithospermum purpurocaeruleum, Neottia nidus-avis, Platanthera bifolia, Melittis melissophyllum, Primula veris,Pulmonaria mollis,Viola mirabilis, Vicia pisiformis,Hypericum montanum,Ulmus minor.

Rizikové faktory: Dnes převážně maloplošný výskyt a tedy větší riziko působení vnějších vlivů.

Přímé ohrožení: Těžba dřeva; výsadby nepůvodních dřevin; narušení přirozené obnovy způsobené vysokými stavy zvěře.

Výhody: Jednoduchý management. Relativní stabilita.

Významná území: Pavlovské vrchy a Milovický les, Jihomoravská pahorkatina, Bílé Karpaty (např. PR Vlčnovský háj), les Doubrava u Hodonína.

Návrh optimálního managementu: Zpravidla je bezzásahový. Při nevhodné dřevinné skladbě postupné nahrazování nepůvodních dřevin původními, resp. úprava zastoupení jednotlivých druhů. V případě stejnověkých porostů, postupné rozrůzňování věkové struktury vytvářením drobných obnovních prvků - kotlíků s dosadbou autochtonního materiálu. Podpora přirozené obnovy snížením stavu zvěře.