Karpatské dubohabřiny

Fytocenologické zařazení: svaz Carpinion Issler 1931
Katalog biotopů ČR: L3.3 Karpatské dubohabřiny, str. 183
Červená kniha biotopů ČR: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/biotop.php?biotop=L3.3
Kategorie ohrožení: NT

Charakteristika:Zapojená lesní společenstva s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus) nebo dubem zimním (Quercus petraea) na hlubších bohatých půdách, většinou namírných svazích. Keřové patro tvoří kromě mladých jedinců stromových dominant také např. líska obecná (Corylus avellana) nebo zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum). V bylinném patře obvykle dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa) a kromě běžných hájových druhů se vyskytují další druhy vázané u nás převážně na karpatskou oblast jako např. pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis) nebo svízel Schultesův (Galium schultesii).

Rozšíření:teplejší oblasti východní a jižní Moravy, Opavsko, Ostravsko.

Ohrožené taxony: Euphorbia amygdaloides, Hacquetia epipactis, Isopyrum thalictroides, Neottia nidus-avis, Melittis melissophyllum, Cephalanthera longifolia, Daphne mezereum, Lilium martagon, Stachys alpina, Ranunculus cassubicus, Orchis pallens.

Rizikové faktory: Dnes převážně maloplošný výskyt a tedy větší riziko působení vnějších vlivů.

Přímé ohrožení: Těžba dřeva; výsadby nepůvodních dřevin; narušení přirozené obnovy způsobené vysokými stavy zvěře.

Výhody: Jednoduchý management. Relativní stabilita.

Významná území: Středomoravské Karpaty, Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy, Opavsko (PR Hněvošický háj).

Návrh optimálního managementu: Zpravidla je bezzásahový. Při nevhodné dřevinné skladbě postupné nahrazování nepůvodních dřevin původními, resp. úprava zastoupení jednotlivých druhů. V případě stejnověkých porostů, postupné rozrůzňování věkové struktury vytvářením drobných obnovních prvků - kotlíků s dosadbou autochtonního materiálu. Podpora přirozené obnovy snížením stavu zvěře.

Karpatské dubohabřiny

Martin Dančák