Polonské dubohabřiny

Fytocenologické zařazení: svaz Carpinion Issler 1931
Katalog biotopů ČR: L3.2 Polonské dubohabřiny, str. 182
Červená kniha biotopů ČR: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/biotop.php?biotop=L3.2
Kategorie ohrožení: VU

Charakteristika:Zapojená lesní společenstva s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus), lípou sdrčitou (Tilia cordata), dubem zimním (Quercus petraea) a d. letním (Q. robur) na hlubokých zamokřených půdách na rovinách či mírných svazích. Keřové patro tvoří kromě mladých jedinců stromových dominant také např. líska obecná (Corylus avellana) nebo krušina olšová (Frangula alnus). V bylinném patře se kromě běžných lesních druhů vyskytují druhy vlhkomilné jako například ostřice lesní (Carex sylvatica), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a zejména druhy severských jehličnatých lesů, například pstroček dvolistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) nebo vzácněji sedmikvítek evropský (Trientalis europaea).

Rozšíření:teplejší oblasti severní Moravy a Slezska, Moravskou bránou zasahují až do Hornomoravského úvalu.

Ohrožené taxony: Daphne mezereum, Orchis pallens,Orchis mascula.

Rizikové faktory: Dnes převážně maloplošný výskyt a tedy větší riziko působení vnějších vlivů.

Přímé ohrožení: Těžba dřeva; výsadby nepůvodních dřevin; narušení přirozené obnovy způsobené vysokými stavy zvěře.

Výhody: Jednoduchý management. Relativní stabilita.

Významná území: Opavsko a Ostravsko (PR Dařanec), CHKO Litovelské Pomoraví (oblast Doubravy, PR U Spálené).

Návrh optimálního managementu: Zpravidla je bezzásahový. Při nevhodné dřevinné skladbě postupné nahrazování nepůvodních dřevin původními, resp. úprava zastoupení jednotlivých druhů. V případě stejnověkých porostů, postupné rozrůzňování věkové struktury vytvářením drobných obnovních prvků - kotlíků s dosadbou autochtonního materiálu. Podpora přirozené obnovy snížením stavu zvěře.