Hercynské dubohabřiny

Fytocenologické zařazení: svaz Carpinion Issler 1931
Katalog biotopů ČR: L3.1 Hercynské dubohabřiny, str. 180
Červená kniha biotopů ČR: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/biotop.php?biotop=L3.1
Kategorie ohrožení: NT

Charakteristika:Zapojená lesní společenstva s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus), dubem zimním (Quercus petraea) a d. letním (Q. robur) na hlubokých bohatých půdách v teplejších oblastech. Ve stromovém patře bývá přimísena také lípa srdčitá (Tilia cordata). Keřové patro tvoří kromě mladých jedinců stromových dominant také např. líska obecná (Corylus avellana) nebo zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum). V bylinném patře se vyskytují hájové druhy, např. jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), strdivka nící (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), lecha jarní (Lathyrus vernus) aj.

Rozšíření:Teplejší oblasti Čech, moravského podhůří Vysočiny a podhůří Drahanské vrchoviny a Rychlebských hor.

Ohrožené taxony: Cyclamen, purpurascens, Neottia nidus-avis,Melittis melissophyllum, Lilium martagon, Knautia drymeia, Viola mirabilis.

Rizikové faktory: Dnes převážně maloplošný výskyt a tedy větší riziko působení vnějších vlivů. Kvalitní zemědělsky dobře využitelná půda (dnes už je riziko spíše zanedbatelné).

Přímé ohrožení: Těžba dřeva; výsadby nepůvodních dřevin; narušení přirozené obnovy způsobené vysokými stavy zvěře.

Výhody: Jednoduchý management. Relativní stabilita.

Významná území: NP Podyjí, CHKO Moravský kras, CHKO Křivoklátsko, východní Čechy.

Návrh optimálního managementu: Zpravidla je bezzásahový. Při nevhodné dřevinné skladbě postupné nahrazování nepůvodních dřevin původními, resp. úprava zastoupení jednotlivých druhů. V případě stejnověkých porostů, postupné rozrůzňování věkové struktury vytvářením drobných obnovních prvků - kotlíků s dosadbou autochtonního materiálu. Podpora přirozené obnovy snížením stavu zvěře.